Start: Beroun - hlavní nádraží
Cíl: Beroun - hlavní nádraží
Délka: 59 km
Převýšení: 1348 m

Mapy:

edice Kartografie Praha č.9 Okolí Prahy 1:100 000

Objekty:
Projíždíme chráněnou krajinou oblastí Český Kras a tak jich zde máme několik. Nejprve Kodská jeskyně, v národní přírodní rezervaci Koda, s osídlením ze starší doby kamenné, k níž můžeme z rozcestí modré se žlutou udělat odbočku. Následují Koněpruské jeskyně, jenž jsou asi nejznámější. Zahrnují tři patra. V horním je padělatelská dílna z let 1460-70, ve středním řada útvarů s krápníky a spodní patro je nepřístupné. Poté výhled na Čertovy schody, dále Jelínkův most (dvojitý vápencový most) a Aksamitová brána (vápencový útvar, vzniklý propadnutím stropu jeskyně). Další zajímavostí může být Leontýnský zámeček přestavovaný a upravovaný koncem 19.stol.

Občerstvení:

Beroun - nádražní hala, zde začínáte i končíte

Koněpruské jeskyně - občerstvení

Zdice - restaurace při průjezdu vsí kousek za náměstím

Hudlice - hospoda na náměstí

Shrnutí:
Na celé trase se vyskutují pouze dvě technicky obtížná místa. Prudce klesající úsek v křovinách přes Aksamitovou bránou a strmé stoupání i klesání v délce asi 200m u Dědu. Oba úseky se dají zdolat pěšmo a netřeba se jich nějak dramaticky obávat. Okruh je tak vhodný jak pro sportovní jezdce, tak pro cykloturisty, kteří se budou spíše kochat přírodními krásami.

Přesný popis trasy:
8.6.00´ Začínáme z hlavního nádraží nálezem modré značky. Stoupáme přes Tetín, za kterým se vnoříme do Kodského polesí. Stezka vede prudce vzhůru až na Kodu. Obočujeme vpravo na žlutou. Sjiíždíme mírný kopeček a dostáváme se ke státovce, po níž jedeme asi 1km. Stále nás vede žlutá. Odbočíme ze silnice vpravo a následný 1,5 km zdoláváme cestou po poli. Přejíždíme další silnici a již jsme u parkoviště, odkud stoupáme ke Koněpruským jeskyním - jedněm z nejnavštěvovanějších přírodních pozoruhodností Českého Krasu. Nedojíždíme až na vrchol, nýbrž ihned za pokladnou uhýbáme vpravo dolů ze stráně (stále žlutá). Po krákém sjezdu následuje mírné stoupání. Cesta se vine mezi stromy, podkladem je kamení nebo jíl. Projíždíme malou planinkou, zakončenou příkrou skalní stěnou a výhledem do okolí. Uhýbáme vpravo, padáme mezi křovisky a pokračujeme přes Jelínkův most a Aksamitovou bránu, další to přírodní objekty. Sjíždíme dolů a ihned za potokem odbočujeme vlevo na silnici, jenž nás dovede ke křižovatce, kde odbočíme vpravo do terénu, směr Koukolova hora. Na tu již stoupáme po zelené značce. Míjíme zbytky zříceniny a ve sjezdu přes Slavíky zelenou ztrácíme. Projíždíme pěšinou lesem, až se ocitneme v Louníně. Trochu jsme zakufrovali, a tak nabíráme směr po červené značce kolem Holého vrchu k dálnici. Jedeme přes železniční zastávku Zdice, kde změníme značku na modrou. Přejíždíme dálnici, pokračujeme vlevo vsí a za čerpací stanicí PHM odbočujeme vpravo. Stoupáme přes Knížkovice rozbitou pěšinou a úhel stoupání se stále zvyšuje. Z rozcestí Na Hřebeni pokračujeme po zelené značce vlevo až k rozcestí Jestřáb v Kůlenském polesí. Opět měníme značku. Nyní nás vede červená. V několika sledech se střídá úzká lesní pěšina s širokou lesáckou cestou. Projíždíme Karlovem a nenáročné stoupání skončí u Leontýnského zámečku, jenž v současnosti slouží jako léčebna pro mentálně postižené. Uhýbáme po červené vpravo a po lesní asfaltce padáme do Nového Jáchymova. Mírné stoupání vystřídá prudký sjezd do Hudlic, kde se vaše rychlost vyšplhá k 60km/h. Projedeme vsí a padáme až do Lísku, kde se cesta zlomí a pokračujeme stoupáním k rozcestí Pod Dědem. Pokračujeme po modré značce a po krátkém, leč velmi strmém, stoupání dobýváme vrch Děd s kamennou rozhlednou. Jedná se o jeden z nejvyšších vrcholů kolem Berouna. Z rozhledny však není nic vidět, protože výhled nám zakrývají přerostlé stromy. Odpočineme si na lavičkách a zahajujeme poslední část dnešní etapy, kterou je sjezd po modré do Berouna. Užijete si teď plné 2km rychlého sjezdu. Nejprve úzkou pěšinou náročnou na techniku, několik skoků přes břehy lesa, klopená zatáčka, širší cesta, kde vzroste rychlost a již jdete na brzdy a padáte úzkou pěšinou těsně kolem plotů prvních zahrad, která je zakončena několika kamennými schody. Dají se pěkně skočit, ovšem chce to předjezdce, jenž vám uvolní pěšinu a dá zelenou. Za schody je totiž křižovatka cest a skočit tam naslepo, by mohlo dopadnout velmi špatně jak pro vás, tak pro dalšího účastníka případného střetu. Nehledě na možnost vjetí pod auto. Sjedeme k náměstí, směrové šipky nás dovedou k nádraží a tradá dom.