Start: Červenohorské sedlo
Cíl: Červenohorské sedlo
Délka: 25km
Převýšení: 920m

Mapy:

edice KČT č.55 Hrubý Jeseník 1:50 000

Shrnutí: Pěšina k Bílému Sloupu je poměrně značně technicky obtížná a nelze ji tak doporučit jedincům spíše turistického vyznání cyklistiky. Stoupání na Keprník je fyzicky náročné, ale dá se zdolat pěšky. Následný sjezd se odehrává přes níže zmíněné stupně, či úzkou pěšinou s množstvím kořenů. Obojí je tedy určeno pouze technicky založeným bikerům, připraveným na nejhorší možné nástrahy sjezdů. Vzhledem k charakteru cesty, jež je utvářena erozí vody, je totiž nanejvýš pravděpodobné, že její náročnost se s postupujícími roky bude stále zvyšovat a to co platilo minule, nebude platit nyní!

Přesný popis trasy:
1.8.Rychle se ubytováváme a šup do sedel našich biků. Vydáváme se od chaty po červené značce směr Keprník. Objíždíme chatu a dostáváme se na širokou cestu vysypanou bílým štěrkem s mírným stoupním okolo vrchu vpravo nad námi. Je zde dost turistů na které musíme dávat pozor. Asi po 1 km se široká cesta zúží na pěšinu o šířce jednoho metru částečně vytvořenou erozí vody. Jinými slovy, zkrátka projíždíte potokem se spoustou kamenů. Čili požitek z prvního nenáročného triálku. A dostáváme se k rozcestí, Bílý Sloup, se zelenou značkou. Chvíle pro fotografa a již pokračujeme stále po červené. Pěšina je o něco širší a méně technicky náročná. Projíždíme pod vrcholem Červené hory a zakoušíme radost z prvního sjezdíku do sedla pod Vřesovou studánkou (kde hluboký je les...) a vzápětí obtížný technický výjezd na vrchol Keprník s nadmořskou výškou blížící se jednomu a půl kilometru - 1423mnm. Dáváme si oddechovou pauzu. Vrchol tvoří placatá skála s uprostřed zapuštěným kameným kvádrem s triangulačním bodem. Po obnově fyzických sil se zvedáme a zahajuje naprosto úchvatný sjezd stále po červené značce. Jedná se cca o 4-5m širokou cestu každých 30m zpevňovanou kládami uloženými napříč na ochranu proti častým povodním z tajícího sněhu. Je zde vlastně takto vytvořeno asi 7-8 metr i více hlubokých skoků, jimž rychlost dodává délky a dramatičnosti. Povrchem je drobná suť s množstvím velkých balvanů a hustým kobercem z kořenů stromů lemujících cestu. Ná délce jednoho a půl kilometru DH si tak můžete skutečně skvěle zařádit. Na rozcestí Pod Keprníkem uhýbáme vpravo na modrou značku, jež prudce padá po vysoce kamenité cestě s několika serpentinami. I tak se rychlost šplhá k 60km/h, takže tímto úsekem jen prolétáme a snažíme se nezratit značení. Pokračujeme kolem Keprnického potoka, kde již sklon není tak vysoký a máme tak čas více si vychutnat přírodu kolem nás. Za Výrovkou modrá značka opouští silnici, po které jsme posleních cca 600m jeli a opět se vnořuje do lesa. Právě jsem minuli nejnižší bod naší vyjížďky - 631mnm. Mírně se houpáme po úbočí kopce, abychom nakonec sjeli do vesničky Filipovice. Na první den máme dost, a tak o krátké poradě volíme výjezd k chatě po státovce. Dáváme se tedy vpravo. Udělali jsme malý okruh pod Keprníkem. Stoupáme tedy posledních 350 výškových metrů a již je zde Červenohorské sedlo s naší chatou - sprchou - a lůžky.
Sláva zvítězili jsme. Jen milé Jeseníky počkejte zítra!!!