Start i cíl: Tanvald domov KČT
Délka: 47 km
Převýšení: 966 m

Mapy:

edice KČT č.20-21 Jizerské hory a Frýdlantsko 1:50 000

Krkonoše západ 1:25 000 turistická a lyžařská mapa

Shrnutí: Tato trasa není extrémně náročná z fyzického hlediska. Avšak z hlediska charakteru tratě - velké převýšení a relativně obtížné sjezdy - je určena pokročilým bikerům s dobrou technickou vyspělostí. Cykloturista zde bude značně trpět díky trialovým pasážím, či rychlým dlouhým sjezdům. I pro ně však existuje varianta. Až ke zmíněné stanici PHM je trasa absolvovatelná i na trekingovém kole. Cykloturisté zde najedou na silnici, která je povede přes Dolní Kořenov, Horní Kořenov do Horního Polubného. Zde najdou zelenou značku a pojedou po ní až na rozcestí Souš, kde křižují naši bikovou variantu a odbočí zde vlevo na modrou značku. Po té budou padat přes Sovín až do Desné. Jste na silnici, 5-7min jízdy a vítá vás Tanvald. Vyhnete se tak oběma obtížným sjezdům.
Downhill ze Souše podél Černé Desné zařazuji mezi 10 nejlepších, mně známých!, sjezdů naší republiky.

Přesný popis trasy:
9.5.99´ Je 8:00 a naše partička se od nocležny, domova KČT, vydává na švih. Začínáme červenou značkou po asfaltce do Svárova, kde na rozcestníku uhýbáve vlevo na žlutou značku. Jedeme pod klenbou listnatých stromů a cca 200m musíme seskočit ze sedla a vytlačit, jelikož strmost pěšiny a klouzající sychravé listí nám nedává jinou možnost. V Českém Šumburku křižujeme státovku a stále pokračujeme po žluté vzhůru. Míjíme Jírův kopec, počátek Příchovic, u kostela vlevo a stále žlutá, až k restauraci Hvězda. Cestou míjíme studánku s přístřeším typickým pro trampy (dřevěné áčko s ohništěm). Před Hvězdou je několik dřevěných laviček a stolků pro turisty. Oddychujeme po nepřetržitém stoupání. Jsme nejspíše na nejvyšším vrchu dnešní etapy. Žlutá odtud pokračuje cca tři metry širokou lesní cestou, na které rychlým sjezdem ztrácíme těžce dobyté výškové metry. 3km dlouhý sjezd nás rozohní, a tak snadno přehlédneme odbočku na zelenou a musíme se tak vracet skoro 1,5km zpět. Tato cesta tvoří část hranice mezi CHKO Jizerské hory a Krkonošským národním parkem, do kterého tímto přejíždíme. Zelená nás, z rozcestí se žlutou v Hořeních Kazdicích, vede do Pasek nad Jizerou po pěšině vysypanou bílou šotolinou. Po 1,5km pěšina začne extrémně klesat a i přes jemné přibržďování, v zatáčkách to na tomto povrchu pěkně ustřeluje, dosahuji rychlosti 71km/h. Kolem nás je louka, kam by se při nečekaně vyvstalém problému dalo odskočit a zmírnit tak následky případného pádu či kolize. Maximální opatrnost a ohleduplnost vůči eventuelním chodcům snad nemusím připomínat. Srážka v této rychlosti by nutně musela skončit tragicky. Pokud si tedy chcete užít rychlosti, doporučuji předjezdce, který vám uvolní trať a dá zelenou pro vaší kamikadze jízdu. Díky křižujícím cestám v pravém úhlu, jenž tak tvoří ideální můstky, si perfektně zaskáčete. Díky tomu ovšem opět přehlížíme odbočku, tentokráte vlevo na modrou a opět musíme šlapat zpět k rozcestníku. Ovšem jump za to stál!! Nyní jedeme po široké cestě, sloužící k těžbě dřevin. Vpravo pod námi hučí Jizera. Po 7km touto vrstevnicovou cestou kolem vrchu Hromovka, přejíždíme po můstku vpravo Jizeru a ocitáme se na parkovišti stanice PHM s bistrem Na Mýtě. Po vydatném obědě s krátkým sprchnutím, pokračujeme vpravo výjezdem po zelené značce k železniční zastávce Harrachov. Zde odbočujeme vlevo na červenou, kde nám adrenalin zvedne rychlý sjezd po jílovitě zemině, v jakémsi dva metry úzkém korytu, jehož stěny se přímo nabízí jako klopené zatáčky, s množstvím příčných odvodňovacích žlebů, jež se musí skákat nebo naopak velmi pomalu přejíždět. Po 1km najíždíme na silnici, na níž se dáváme rovně do kopce a v Horním Kořenově najíždíme na žlutou značku. Vede nás vesnicí a před Horním Polubným uhýbá vpravo do terénu a my s ní. Míjíme Dlouhou skálu, jedeme asi 700m severním směrem po státovce a šup vlevo do lesa na Knížecí cestu, vedoucí prakticky po vrstevnici. Stále se držíme žluté až do sedla Pod Zámky. Zde uhýbáme vlevo na modrou turistickou značku. Čeká nás závěrečné klesání až do Tanvaldu. Začíná kamenitým triálkem plynule přejdoucím v nenáročný sjezd k rozcestí Souš. Odbočujeme vlevo na červenou a je před námi jeden z nejhezčích sjezdů celých Jizerek podél říčky Černá Desná. Začíná opět trialově, díky neodklizeným pokáceným kládám, aby přešel ve 3km dlouhý rychlý downhill s množstvím skoků přes kameny a klády. Je to poslední nadopování adrenalinem a vylupujeme se v Desné, kde najíždíme na silnici a stálým klesáním se dostáváme do Tanvaldu ke KČT. Jsme u dočasného domova, máme za sebou přes 50km, několik sjezdů a spoustu chuti na další trasy. Snad se povedou vybrat stejně dobře, jako ta dnešní... Biku zdar - a DH zvlášť...