Barva grafu odpovídá barvám turistických značek v reálu.

Start i Cíl: Ráj u Mšena
Délka: 45 km
Převýšení: 983 m

Mapy:

edice KČT č.15 Máchův kraj 1:50 000

edice KČT č.16 Mělnicko a Kokořínsko 1:50 000

Objekty:

Bludiště - skalní labyrint rozpukaných kvádrových pískovců

vrch Nedvězí - s nadmořskou výškou 458m patří mezi nejvyšší vrcholy Kokořínského údolí, plošina na jeho špičce skýtá dokonalý kruhový rozhled

Občerstvení:

restaurace v Dubé vpravo na náměstí, tu máme vyzkoušenou, jinak je jich v obci samozřejmě více. Ovšem ve vesničkách cestou nic! Proto jsme na doporučení domorodců jeli až sem. Za oběd včetně polévky, hotovky a litru pití zde zaplatíte necelou stovku, což je fakt pohoda!

a samozřejmě restauračka s terasou v Ráji, kde za polévku, minutku a dvě pivka dáte cca kolem 140Kč - také žádné drama

Shrnutí:
I když trasa není příliš dlouhá, vyžaduje značný fyzický výdej sil. Jezdí se zde stále nahoru dolů a rovných úseků je v terénu na odpočinek velmi málo. Stoupání nejsou příliš dlouhá, vyznačují se však vysokou strmostí, místy až extrémní. Oříškem může být také hodně technicky náročných ůseků, s kterými si málo zkušený jezdec velmi těžko poradí. I když je pravdou, že v naší skupině jela bikerka, která vše statečně absolvovala. Výzva pro vás pánové!! Příroda v níž se zde pohybujete je skutečně nádherná. Množství skalních stěn, úzkých hřebenů a rozeklaných údolíček je nespočitatelné. Převážnou část se pohybujete ve stínu lesa, takže bych vyjížďku klidně doporučil v horkých dnech, kdy je pohyb na slunku velmi vysilující. Navíc zde téměř nenarazíte na turisty, takže si celý den užijete opravdu v klidu a pohodě.

Trasa zjednodušeně: Z parkoviště v Ráji po žluté mezi domky do lesa, přes labyrint a státovku na rozcestí se zelenou. Zde vlevo dolů po zelené přes Brusnou nahoru na Uhelný vrch. Z rozcestí vpravo po červené přes Lipový kopec do Horní Housky. Na rozcestí vlevo po modré do Týnského dolu. Na rozcestí se žlutou pokračujete stále po modré přes Smrkový hřeben k rozcestí nad Nedamovem. Zde uhýbáme vlevo na zelenou značku přes Beškov do Dražejova. Na rozcestí se dáme vpravo po žluté. U kostela znova vpravo dolů. Jedeme po ní až do Dubé. Zde pohodový oběd. Zpátky po žluté do Rozprechtic, zde odbočka vpravo na zelenou. Po zelené na Panenský hřeben, kde uhneme vlevo na žlutou. Zdoláme vrch Nedvězí a ve stejnojmenné obci zahneme vlevo na modrou značku. Ta nás vede přes Střezivojice, Planý důl do Vojtěchova, kde zahneme vlevo na červenou. Ta nás po silnici dovede do Ráje.

Přesný popis trasy:
15.7.01´ Vyjížďku začneme z vesničky Ráj, která se nachází cca 4km severně od Mšena. Hned na začátku obce spatříme po levé straně restauraci s terasou, u které můžeme nechat auto a již vyrazit.

Jsme v údolíčku, a tak první metry na jakoukoliv světovou stranu budou začínat stoupáním. Přímo pod restaurací narážíme na žlutou značku, která nás mezi staveními vyvede na úzkou cestu lesem. Nejprve štěrk, potom hlína. Po cca 300m vyjíždíme na louku a pokračujeme přes ní šikmo vlevo. Zdoláme první horizont, abychom po štěrkové cestě dojeli k hlavní silnici. Značka vede vpravo po státovce, aby se ihned v další zatáčce vnořila do lesa. Ocitáme se na kraji skalního Bludiště. Tento pískovcový labyrint by bylo hříchem minout bez povšimnutí. Volíme tedy krátkou zastávku na jeho prohlídku. Z temene skal se otvírá pohled do údolí. Labyrintem se dá procházet a při troše štěstí i projíždět. Milovníci přírody se zde jistě pokochají tímto zajímavým přírodním výtvorem. Ale zpět do sedel! Žlutá značka nás vyvádí lesem vlevo od labyrintu. Po několika desítkách metrů přetínáme vlevo státovku. Stoupání skončí u rozcestníku Na rovinách, kde uhneme vlevo na zelenou značku. První metry sjezdu vás rozpumpují, a proto pozor!!! Dáte si skok do levé zatáčky, abyste při dopadu zjistili, že od hlubokého srázu po pravé straně vás dělí pouze pár desítek centimetrů. Stejně musíte jít na brzdy, protože vás čeká průjezd úzkým, strmě padajícím, korytem s velkými kameny a pokrývkou listí, pod kterou může být schována jakákoliv záludnost. A nyní je před vámi kilometr rychlého sjezdu. Rychlost poprvé vyletí k 50km/h. Pár desítek metrů vede po klasické lesní pěšině sypané jehličím s několika klopenými zatáčkami. Poté se opět vnoříme do širokého koryta s listím, kameny a několika kládami napříč přes cestu. Pozor na dva asi čtyřmetrové úseky s hlubokým blátem. Ve vysoké rychlosti vás dokáží pěkně rozhodit. Následuje nejrychlejší pasáž - rovně dolů po jehličnaté pěšině s příčnými kořeny. U výjezdu z lesa zahneme vpravo na cestu loukou, jenž po 30m vyústí na asfaltku. Pokud nezvládnete odbočení, skončíte metr hluboko v poli :-) Přetnete ji a pokračujete cestou mezi baráčky stále rovně. Po kilometru jízdy značka uhne prudce vlevo do lesa, aby objela velkou zahradu stojící vám v cestě. Následuje několik desítek metrů po vrstevnici a již opět stoupáme. Extrémní úhel stoupání vás na nejbližších 100m donutí sesednout. Projíždíte pod Uhelným vrchem, kde na rozcestí (Konec shodného úseku dlouhé i krátké varianty - zpět na krátkou) zahneme vpravo na červenou značku. Stoupáme lesem přes Lipový kopec do obce Horní Houska, kde zahneme vlevo na modrou turistickou značku. Pohybujeme se vesnicí po šotolinové cestě a dáváme pozor na prudkou odbočku modré vpravo. Jděte hodně za sedlo, jinak skončíte mezi kopřivami vpravo ve stráni, protože prudkou pravou vystřídá prudká levá. A teď již pustíme brzdy a hurá dolů. Další lesní sjezd s několika skoky přes klády nás odměňuje za strmá stoupání. Na výjezdu z lesa odbočíme vpravo kolem nového plotu, který nás doevde k silnici, na které se dáte vlevo. Mírným klesáním se dostaneme ke křižovatce vedlejších cest, na níž modrá uhne vpravo kolem restaurace. Chceme doplnit vodu, ale paní hostinská nás odmítá s tím, že zdejší voda není pitná, protože obsahuje mnoho železa. Pitnou vodu si údajně dováží a tu nám nedá. Pokračujeme tedy údolím směrem na Týnský důl. Na jeho začátku však uhýbáme vlevo. Je zde rozcestník se žlutou. Tu ignorujeme a stále držíme modré značení. Cesta vede lesem a terén začíná zvolna stoupat. Úzkým úvozem vedoucím podél březového háje se snažíme dostat na vrchol v sedlech kol. Je to však těžký oříšek. Písčitá stezka je totiž rozbitá od kopyt koní a špatně se po ní jde, natož jede. Inu což, překážky jsou od toho, aby se zdolávali!!! Po 300m stoupání se dostáváme na Smrkový hřeben, kde je již nádherná úzká pěšina vedoucí travou pod vysokými smrky. Křížíme silnici na níž zahneme nejprve vpravo a po 500m jízdy na velmi nenápadnou stezku vlevo. Nejspíše zde mnoho turistů nechodí, neb jedeme učiněnou zarostlou džunglí. Ovšem jakmile se dostaneme na Kočičí hřbet, který je celý pokryt smíšeným jehličnatým lesem, jsme unešeni... Následující 2,5km se pohybujume po fantastickém singletracku. Kus roviny, tu prudce dolů a vzápětí prudce vzhůru, tu klopená zatáčka, následuje skok, zkrátka paráda. Hravá stezka na která je pouze jedna překážka - a to téměř kolmá skalka, kde musíte kolo asi 20m vynést po schodech. A na závěr tohoto úseku vás čeká lahůdka v podobě rychlého sjezdu. Asi kilometr si svištíme lesem po dva metry široké cestě plné klopených zatáček. Vynoříme se u rozcestníku značek nad Nedamovem, kde chvíli na malé loučce odpočíváme a zklidňujeme hladinu adrenalinu... Poté zahneme vlevo na zelenou značku. Jedeme po široké cestě zakousnuté ve hraně svahu víceméně po vrstevnici. Dostaneme se k silnici, kterou překřížíme a pokračujeme blátivou stezkou pod klenbou stromů, kde je i při jasné obloze přítmí a sychravo. Stezka zvolna stoupá a my projíždíme loučkou zarostlou metrovými kopřivami. Žůžo zážitek :-) Pozor, v té nepřehledné džungli zelená uhne vpravo. Vede nás skalním úvozem vzhůru. Na horizontu les skončí; projíždíme kolem pšeničného pole. Po několika stech metrech jsme opět ve stínu borovic, kde po celkem dobré cestě dojíždíme k rozcestí značek nad Dražejovem. Zahneme vpravo na žlutou značku, která nás vede vesnicí po silnici a u kostela zahne vpravo mezi domky. Nyní nás čeká lahůdka v podobě kilometrového downhillu. Počáteční strmě klesající technické úseky jsou záhy vystřídány rychlou jehličnatou pěšinou, vedoucí ve stínu sklánějící se smrčiny. Waw... Na křižovatce lesních cest žlutá zahne ostře vlevo a vychutnáváme si ještě 300m singletrack po levém břehu cesty. Poté již spadneme na šotolinu s hlínou a uháníme vpřed. Stále mírně klesáme, takže rychlost se celkem bez problémů pohybuje kolem 30km/h. Dojíždíme k silnici, po které se již dostaneme až do Dubé. Nejprve menší kopeček za nímž pouze klesáme až na náměstí, kde je po pravé straně restaurace s terasou. Co víc si v tomto parném dni přát???
Poté co různými tekutinami zaženeme palčivou žízeň, posílíme tělo nějakým tím žvancem, lehce si odpočineme v trávě u terasy, doplníme lahve a camelbacky - jsme připraveni vyrazit na zbývající část trasy :-) Nejprve se musíme vrátit po žluté (tedy po silnici) až k Rozprechticím. Zde u mostku přes říčku Liběchovku nalezneme po pravé straně zelenou značku a zahneme na ní. Až k osadě Vrabcov se pohybujeme po asfaltce. Za ní pokračuje šotolinová cesta, z které záhy uhneme vlevo do lesa a pokusíme se v sedle zdolat nejdelší a nejstrmější stoupání dnešního dne. Začne celkem v pohodě úzkou stezkou mezi stromy. Vyjedeme po ní na Panenský hřeben, kde zahneme vlevo na žlutou značku. A je to tady - skalní soutěska, kde se kupí spousta překážek v podobě různě velkých kamenů a větví. Zdolávat je při převodu 1-3 či 1-2 nic moc. Listím pokrytá stezka také není zrovna ideální oporou v tak strmém stoupání. Část úseku (cca 150m) jsme raději vytlačili, protože 95% vydané energie již šlo na udržení rovnováhy; ten zbytek byl pro jízdu vpřed a tepovku kolem 195 skutečně málo... Naštěstí jsme se dostali opět mezi stromy, kde byla sice stezka stále strmá, nicméně jetelná. Ovšem platí zde rčení "to nejlepší na konec!". Závěrečných asi 50m považuji za nejextrémnější výjezd, jaký se mi kdy podařilo zdolat. Tedy posuzuji dle svých průměrných fyzických dispozic!!! Pokud to zde někdo vyletí jak raketa, tomu všechna čest!! Každopádně výjezd stál za to. Jsme na kulatém paloučku vrchu Nedvězí ve výšce 458 mnm. Nejsou zde žádné stromy, takže to zde pořádně fouká. Ovšem proto je zde tak nádherný ojedinělý rozhled do všech světových stran na převážnou část Kokořínské CHKO. Pokocháme se, odpočineme a již pokračujeme dále po žluté směr ves Nedvězí. Nejprve to sfrčíme dolů po travnatém svahu kopce, kde u prašné cesty uhýbáme vlevo na modrou značku. Projedeme vsí po asfaltce, kilometr lesem po šotolině přes menší kopeček a již padáme dolů k silnici. Modrá po ní vede vpravo. Projíždíte Střezivojice a dáváme dobrý pozor na odbočku modré vlevo, kousek za posledním stavením. A hop dolů. Odbočení je v úhlu cca 110° a tak je dobré se otočit, trochu rozjet a pak... prvních pár metrů můžete letět. Modrá totiž vede po prudké stezce dolů lesem, kde číhá podjezd stromu, následuje skok přes vyvýšený oblý balvan, vystřídaný celkem prudkou pravou zatáčkou na šotolině! Zkrátka bomba!!! A nyní si to mastíme údolím Dobřeňského dolu. Šířka stezky se pohybuje mezi 20-50cm. Podkladem je suchý hlinitý povrch, na němž můžeme opravdu pálit rychle a nemusíme se přitom bát, že by kolo v zatáčce ustřelilo. Drží jak v kolejích. Tři kilometry této divoké jízdy nám opět zvednout adrenalin a vytvoří tak velice příjemné zakončení dnešní vyjížďky. Posléze se stezka rozšíří v šotolinovou cestu, vedoucí podél říčky Žebrák, po níž se stálým mírným klesáním dostaneme na hlavní silnici u obce Vojtěchov. Opouštíme zde modrou a naposledy měníme barvu značky. Zahneme vlevo na červenou, která nás po státovce dovede až do vesničky Ráj, odkud jsme ráno vyjeli. Budu doufat, že se vám dnešní trasa líbila a shledáme se spolu u dalších bikových dobrodružství.