Strážný - Friesova cesta - Hříběcí boudy

Barva grafu odpovídá barvám turistických značek v reálu.

Start i cíl: Strážný u Vrchlabí
Délka: 16 km
Převýšení: 530 m

Mapy:

edice KČT Krkonoše-východ 1:25 000

Shrnutí: Těžko říci jaká by cesta byla za letních podmínek. Na sněhu jsem skutečně měl co dělat, abych výjezd absolvoval v celé délce. Sjezd po žluté značce je naprosto vynikající odměnou předchozího fyzického vypětí. Jednak je slušně dlouhý, jednak zahrnuje jak rychlé pasáže, tak úseky náročné na techniku jízdy kde nejde o rychlost, ale o sjet a přežít :o) Délka sice není kilometrově nijak závratná, ale myslím, že pod 2h se asi dostane málokdo. Závěr tedy zní - pouze pro zkušené bikery! Cykloturisté a začátečníci obraťte list... :o) Jo, občerstvení asi na trase běžně nnenajdete, takže doporučuju plný camelback - nikdy nevíte jestli se vaše tůra nemůže o pár hodin prodloužit... Hory jsou hory!

Přesný popis trasy:
26.10.03´ Ze soboty na neděli napadlo přes 10cm sněhu přímo ve Strážném, takže dnešní vyjížďka asi bude stát opravdu za to.

Zahajuji opět na parkovišti u Jezerních Domků. Jedu severním směrem přes můstek, za kterým na křižovatce lesních cest naleznete rozcestních se zelenou turistickou značkou. Jedeme vpravo do kopce po mírně stoupající asfaltce. Na konci lesa zahneme vlevo a míjíme Hříběcí Boudy. Na dalším rozcestníku opouštíme zelenou, pokračujeme rovně přímo k lesu po červené značce. Vzhledem k 10cm čerstvě napadaného sněhu jde o pěknou "zabíračku". Pohybuji se zhruba poloviční rychlostí oproti včerejšku na suchu. Cca po sedmistech metrech náročného stoupání dorazíme ke křižovatce typu Y. Na chvíli dáme dopočinout svým plicím, které v mrazivém vzduchu lapají po dechu.

Pokračujeme šikmo vlevo po modré značce tzv. Novou Friesovou cestou. Pod koly již není cítít hladký asfalt. Nyní se pohybujeme po klasické horské cestě tvořenou udusanou hlínou s kameny a travou. Ve spojení s napadaným sněhem dostávají svaly na nohách pořádně zabrat. Sklon sice není nijak výrazný, zhruba třetnový oproti červené značce, ale i tak mám co dělat... Přejíždím několik potůčků, vlevo pode mnou sráz spadající ke KLínovému potoku, vpravo nade mnou vypínající se hora. Opravdu úžasná scenérie. Škoda, že jedu celou dobu v husté mlze (nebo snad mracích?) a rozhled si mohu jen domýšlet. Takhle vidím pouze nízké smrčky kolem cesty do vzdálenosti 20-25m. Za křížením s širokou lesáckou cestou ve výšce 1135mnm začne modrá strmě stoupat po úzké kamenité cestě. Výška sněžné peřiny stále narůstá, takže rezignuji a otáčím řidítka ostře vpravo po zmíněné lesní cestě. Mírným sjezdem v délce necelého kilometru jízdy se dostanete k řervené značce. Zahýbám po ní ostře vlevo do kopce a kolem Předních Rennerovek pomalu stoupám až k rozcestníku se žlutou značkou. Zde si dopřávám krátký oddych, upíjím čaj z rumem z camelbaku, přikusujíc polozmrzlou horalku...

Po doplnění tekutin a energie, zahýbám ostře vpravo na žlutou značku. Je přede mnou 3km sjezd s klesáním o 350 výškových metrů. Zprvu singletrack po půlmetru široké pěšině porostlé hustou horskou travou. Po překřížení lesní cesty se pěšina vnoří pod lesní velikány. Povrchem se nyní skládá z drobného kamení i větších balvanů, takže rychlost klesá a ke slovu přichází technika jízdy. Místy klesání dosahuje extrémních hodnot. To když sedím prakticky na zadní gumě a stejně přepadávám na přední kolo... Jediná chyba zde znamená pád po nebezpečně vyhlížejícím kamenitém povrchu. Párek stoupajících polských turistů s cepínem se schovává za strom, nevěřícně si protírajíc oči... :o)) Dva úseky s kořeny nebízejí skok přes metr hluboké výmoly. Za sucha možná, na sněhu neriskuji a pomalu je objíždím lesem. Za křížením s další cestou strmost klesání pomalu ubírá, takže si můžete dovolit větší rychlost po jehličnatém povrchu. Nad Hanapetrovou Pasekou Uhýbáte vpravo na zelenou značku. Vede přes dřevěný můstek do lesa, kde si vychutnáte několik stovek metrů rychlé jízy po jehličnaté pěšině s vysokými břehy lesa. Po najetí na horskou silnici, pokračujete vpravo po zelené značce již relativně klidným tempem. Do jíždíte k Hříběcím boudám, které již znáte z rána. Sjedete po zelené značce až k rozcestí, zahnete vlevo a jste na parkovišti, odkud jste ráno vyjížděli.