Barva grafu odpovídá barvám turistických značek v reálu. Černou je značen úsek bez značek podél břehu Ohře.

Start i cíl: Klášterec nad Ohří
Délka: 61 km
Převýšení: 1495 m
Mapy:
edice KČT č.4 Krušné hory, Karlovarsko 1:50 000

Objekty:
Měděnec - na vrcholu Mědník zdaleka viditelná kaple Neposkvrněného početí z r.1674 ve tvaru rotundy. Z kruhové plošiny se nabízí rozhled na všechny světové strany do širého okolí.
Klínovec - nejvyšší vrchol Krušných hor 1243,7 mnm, rozhledna, dva hotely, několik sjezdovek

Občerstvení:
- Sporthotel Rudolf na vrcholu Klínovce - naleznete zde venkovní posezení s rychlou obsluhou a dobrou kuchyní. Hotovka kolem 90-95Kč (např. přírodní filé s bramborem a oblohou), 3dcl mattoni 25Kč, 2dcl juice 20Kč.
- množství restaurací s venkovním posezením ve vesničkách podél Ohře

Shrnutí:
Dnešní trasa rozhodně patří mezi ty náročnější. Jednak vás čekají dlouhá stoupání, která prověří vaší svalovou výdrž, jednak jejich strmost patří k těm extrémnějším. Tzn. že nejméně u třech výjezdů až 1km dlouhých, budete balancovat mezi jízdou vzhůru a přepadnutím na záda. Dále vás prověří brutální kamenitý sjezd po žluté z Klínovce, následovaný velmi příkrými pasážemi na modré značce směr Krásný Les. Mohlo by se zdát, že ve sjezdu si si můžete odpočívat - opak je pravdou. Vyšší rychlost, překážky na cestě a prudké klesání vyžaduje stejnou dávku fyzického vypětí jako jízda do kopce. Musíte být připraveni bleskurychle volit správnou stopu a reagovat na nečekané nástrahy přírody v podobě děr vymletých vodou, padlých kmenů těsně za rychlou zatáčkou, apod... Tuto trasu tak lze doporučit pouze bikerům disponujícím dobrou fyzickou zdatností a nadprůměrnou technikou ovládání kola. Vždyť z celkového převýšení 1495m nastoupáte plných 1100 pouze směrem na Klínovec...!

Přesný popis trasy:
6.6.03´ Začínáme u rozcestníku turistických značek, jenž nalezneme před hlavní zámeckou branou. Modrá značka nás vyvádí z města kolem základní školy severním směrem. Za hranicí obce asfaltka začne stoupat vpravo do kopce, kde u posledního domu končí. Značka však pokračuje šikmo vpravo na louku k okraji lesa, kde po 10m zahne vlevo na úzkou pěšinu pod stromy. Minete rozcestí s ukončením zelené značky. Singletrack se vine po úbočí kopce. Jehličnatý povrch stezky pěkně drží, skoky přes kořeny zpestřují jízdu, takže se není co divit, že první dávka adrenalinu pozvolna zaplavuje vaše tělo. Každý výmol je vzápětí střídán krátkým stoupáníma a jízda se stává stále divočejší. Po krátkém 80m sjezdu klesnete k rozcestí cest. Zahnete vpravo po modré, kde minete dopravní značku - zákaz vjezdu všech motorových vozidel. Široká hlinitá cestě s drobnými kameny vede po pravém břehu Širokého potoka. Mírné stoupání vás zatím ani nezadýchá. Potok se klikatí údolím, takže ho několikrát budete přejíždět mělkými brody. Po cca 2km se u soutoku s dalším potůčkem vydáte po modré šikmo vlevo do kopce. Zde začne teprve to pravé stoupání, které prověří vaše plíce, svalovou výdrž a techniku jízdy. Zhruba 1km je ve znamení opravdu extrémního stoupání, kde celou dobu balancujete mezi jízdou vpřed a přepadnutím na záda. Posledních asi 100m jsem zbaběle vytlačil, protože úsek byl velmi kamenitý a v tak příkrém stoupání jsem raději nechtěl riskovat pád ze stráně. Za esíčkem vyroste hřeben nejspodnější chalupy chatové osady. Kameny vystřídá hlinitá pěšinka v trávě, po které se s převodem 1-1 dá v celku obstojně pokračovat v nabírání výškových metrů. Značka vás vede prostředkem lyžařské sjezdovky přímo vzhůru. A slunce pálí jen... U předposledního sloupu vleku modrá odbočí vlevo na pěšinu v březovém háji, která vás dovede k asfaltce. Jedete po ní vpravo do kopce a dostáváte se pomalu na hřeben. Stoupání je velmi mírné - můžete zařadit prostřední "placku". Větřík vám ochlazuje přetopené tělo po zdolaném kopci. Na křižovatce s hlavní silnicí opustíte modrou značku. Nyní vás povede vlevo červená až na Klínovec.

Jedete po státovce na hřebeni Krušných hor. Alespoň máte možnost dát odpočinout svalům a doplnit energii třeba pomocí vysokoenergetické tyčinky. V terénu se přeci jen za jízdy jí špatně. projíždíte obcí Měděnec, nad kterou se vpravo na vrcholu tyčí zdaleka viditelná kaplička viz Objekty výše. Následují 2km po rovince, dolík, průjezd obcí Horní Halže, za kterou odbočíte vlevo na vedlejší silnici. Po obou stranách se rozprostírají husté smrkové lesy proložené sem tam nějakou břízou. Horizont je v nedohlednu, s přibývající nadmořskou výškou hory cudně odhalují své vrcholky nad špičky stromů. Kvalitní asfaltka se podobá jizerské magistrále, takže vzdálenost k obědu se rychle zkracuje. Po překonání nejvyššího bodu stoupání, ještě rychleji klesáte. Proto dejte dobrý pozor, abyste nepřehlédli odbočku vlevu cca na 15.km jízdy. Značka zde uhne ostře vlevo na asfaltku za závorou. Klesání pokračuje a rychlost vyletí na 60km/h. Kilometr od závory je v levé zatáčce další prudká odbočka, tentokrát doprava na šotolinku zaříznutou v pravé stráni kopce. Cesta je vidět již ve sjezdu, takže rovnou můžete začít brzdit. Úhel odbočení 150° jinak asi zvládnete jen stěží. Cesta se nyní vine po horském úbočí. Před váni se rozkládá nádherné panorama hor s údolím Bočského potoka. Po dalších 3km svižné jízdy si všímejte stromů u pravého okraje cesty. na jedné z mohutnějších bříz je umístěna turistická směrová šipka, informující vás prudkém odbočení červené značky vpravo do svahu. Opět o nějakých cca 140-150°. Rovnou si podřaďte, protože na vás čeká kratší stoupání přes kameny a kořeny. Po 100m uhněte šikmo vlevo vzhůru na pěšinu vprostřed vzrostlé lesní školky. Pěšina je zarostlá 30-40cm vysokou travou, takže naprosto nevidíte žádné nástrahy. Mimo jiné jsem zjistil, že ukrývá dva pahýly pařezu, za které se dá zcela nečekaně zachytit pedálem... Stoupáte Vykmanovským lesem, v kterém na vás čeká první vysohorské razítko. Ano, u cesty je přístřešek označující vaší první dnešní "tisícovku" - Křížovou horu. Její skalnatý vrchol s 1025mnm máte vzdálen pouhých několik desítek metrů po vaší levici. Pokračujete zvolna lesem, aby vás stezka vyvedla na rozbitou lesní asfaltku, po které vpravo klesáte k hlavní silnici vzdálené několik set metrů. Na křižovatce pokračuje přímo v dosavadním směru jízdy. Za další levou zatáčkou pokračuje klesání až k hotelu Severka, před kterým je u křižovatky rozcestník se žlutou značkou. Nevšímáte si jí, stále pokračujete rovně po červené. U okraje lesa značka zahne vlevo na panelovou cestu, která posléze přejde v širokou hlinitojílovitou horskou cestu vzhůru lesem. Následující dvoukilomterové stoupání vám opět dá pořádně zabrat. Točíte převody kolem 1-3 či méně, pot se řine z každého póru proudem, svalové vypětí je maximální, myslí probleskuje představa opojné relaxace na písečného mořské pláži s příjemnou dámsku obsluhou. NE, zaháníte představy, vracíte se do reality a výškové metry pomalu, ale přece přibývají... Les se pomalu rozestupuje, horizont se začíná rychle přibližovat. K parkovišti na vrcholu Klínovce již chybí jen posledních pár metrů. Nohy sami přidají na obrátkách, šup - jste nahoře. Brániční stahy prudce vhánějí vzduch do plic, svaly v nohách polevily, hlava se točí mírnou euforií (nebo nedostatkem kyslíku???) z pokoření vrcholu ve výšce 1244mnm. V porovnání třeba s Alpami, výška nijak závratná. Ovšem v tomto vítězném okamžiku máte pocit, že jste zdolali když ne Himaláje, tak alespoň Mont Blank... :o) Pár německých downhillerů (jeden Specialized Big Hit DH , druhý Scott High Octane) jen nechápavě kroutí hlavou, jak někdo může být tolik "crazy" a jezdit tenhle kopec vzhůru... No nic, vydáte se hledat nějaký zdroj doplnění energie, který naleznete na druhé straně parkoviště po 50m sjezdu panelkou. Jedná se o zahrádku před sporthotelem Rudolf s pěknou vyhlídkou západním směrem.

Po vynikajícím obědě se vracíte k rozcestníku na začátku parkoviště, kde zarazíte sedlovku o 10cm hlouběji do rámu. V následném sjezdu se vám to rozhodně vyplatí v podobě daleko lepší ovladatelnosti kola. Vyrazíte dolů po asfaltce, ale hned v první pravéé zatáčece uhne žlutá vlevo do lesa na dřevařskou cestu. Na té také vydržíte jen několik metrů, abyste vzápětí uhnuli šikmo vpravo na úzkou kamenitou pěšinu. Nejprve jehličnatý povrch s kořeny kde se dá jet rychle. V okamžiku kdy úhel sestupu začne připomínat volný pád, jehličí vystřídá brutální kamenité koryto s asi půlmetru hlubokým žlábkem vprostřed cesty. Jet se dá jen při jejím okraji, takže stezku defakto prakticky stále křižujete zleva doprava a opačně. Zhruba po 500m klesání můžete vyjet vlevo na břeh lesa, kde souběžně vede pěšinka pod stromy. Kdo se na kamenech necítí dobře, tak zajisté uvítá tento singletrack po jehličí s množstvím kořenů k menším skokům. Pokud byste snad zamýšleli jet trasu obráceně, tak tento a ještě další úseky vás od toho úmyslu odradí. Dolů se dá dostat celkem bez větších problémů, ale nahoru bych to nikdy šlapat nechtěl, protože o jízdě v sedle se zde v tak extrémním klesání (resp. případném stoupání) rozhodně nedá uvažovat! První DH úsek zakončuje křižovatka typu T. Proti vám stojí dřevěný altánek s několika lavicemi a stolky, skýtající možnost odpočinku či úkrytu při nepříznivém počasí. Zahýbáte vpravo po vrstevnici na širokou lesní cestu. Pomalu jedete dál bedlivě si všímajíc borovic na pravém břehu lesa. Na jedné z ich asi po 200m objevíte rozcestník značek. Rovně pokračuje zelená, vaše žlutá padá šikmo vlevo ze strábě na úzkou pěšinu pod stromy. Přejíždíte několik brodů a rychlost stoupá přes 40km/h. Přeskakujete kameny, lesní břeh slouží jako opora pro rychlý průjezd zatáčkou. Stromy se rozestupují, vezměte za brzdy, protože vyjíždíte na asfaltku, kde může jet další dopravní prostředek! Padáte vesničkou Suchá, na jejímž spodním okraji míjíte restauraci s venkovním posezením. Krátké stoupání po asfaltce skončí s přechodem na kamenitou horskou cestu, na níž opět rychlost letí vzhůru. Několik zatáček zpestřuje jízdu a otevírá vám pohled do oklní krajiny na zalesněné stráně s ostrými vrcholky kopců. Cca 3km od vesnice se na stromě vpravo u cesty nachází další turistický rozcestník značek. Opouštíte žlutou, nyní vás povede modrá značka, na kterou musíte zatočit vlevo o 150°. Pokud tedy pojedete příliš rychle, velmi snadno můžete rozcestí minout. Singletrack v začátku navozuje zvýšení adrenalinu, který však vystřídá pěšina zarostlá vysokou travou. Vypadát to, že takhle stezka zřejmě turisty nebude moc používána...Značka se občas ztratí, ovšem pokud udržíte směr jízdy, vždy se zase objeví na nějakém stromě před vámi. Asi 2-3x vám cestu zkříží ohradník pro dobytek. POZOR elektrický drát je opravdu aktivní!!! Domníval jsem se že tomu tak není a rána jakou jsem dostal, mi z této domněnky velice rychle vyvedla... V jednom místě se po průjezdu ohradníkem dostanete na naprosto zarostlou louku, kde žádná značka není vidět. Držte se vlevo nad ohradníkem při kraji lesa a modrou zase objevíte. Souběžně s lesem vede po pravé straně jakási asfaltka. Sjíždíte vpravo korytem potoka k můstku na asfaltku, která zde zničehonic končí. Přejedete ji, značka pokračuje šikmo dolů po pravém břehu minipotůčku. Břeh je mírně blátívý, takže kameny trošku kloužou. Po chvíli odočíte vlevo směrem po vrstevnici. Houpete se nahoru dolů, neb svah je opravdu značně příkrý. Sjedete na kraj lesa, kde vás čeká krátké strmé stoupání o několik výškových metrů, vystřídané extrémním klesáním mezi stromy šikmo vlevo dolů. Přejíždíte potok, za nímž se po pravé straně nachází veliký včelín. Doporučuji jet velmi opatrně a nepoutat na sebe pozornost hlukem či prudkými pohyby. Několik tisíc rozzuřených včel by asi nebylo to pravé... Dvoumetrové stoupání vás vyvede na silnici, tvořící zde (ve vašem směru jízdy) pozvolnou pravou zatáčku. Mírným stoupáním se dostáváte do obce Krásný Les. Za cedulí označující konec obce zahájíte klesání. V levé zatáčce značka pokračuje rovně dolů loukou zarostlou žebříčkem 80-90cm vysokým. Naštěstí je cesta projetá traktorem, jinak byste se touhle džunglí asi jentak neprokousali. Po 500m vjedete na kamenitou cestu lesem podel potoka. Minete vesničku Horní Hrad, kde můžete udělat odbočku ke zbytkům zříceniny hradu. Pokud po tom netoužíte, zahněte na asfaltce ostře vpravo a po 350m nepřehlédněte odbočku modré vlevo do lesa. Stoupáte po dřevařské cestě rozježděné traktorem. Skoro lepší je pohybovat se po břehu lesa, než na tom kluzkém rozbláceném povrchu. Zase je to dobrý trénink na ovládání kola :o) Jako obvykle po překonání vrcholu následuje sjezdík, který vás vrhne na louku zarostlou polem kopřiv. Když říkám že polem, tak polem. Kopřivy jsou až po řidítka a musíte v nich vydržet dobrý kilometr. Alespoň mně to tedy připadalo nekonečné... Na druhou stranu nejspíše do konce života nedostanu revma :o) Klesáte po uzoučké pěšince k dalšímu ohradníku, kde si už dávám velký pozor na kontakt s drátem! Potom již následuje poslední větší sjezd v délce lehce přes 1km. Padáte po široké luční cestě, okolo vás jen rozlehlé travnaté pláně. Proti vám se rozkládá panorama pískovcových skal. Závěrečné metry sjezdu končí na státovce ve Stráži nad Ohří. Zahnete vlevo po silnici a vzápětí vpravo na most přes řeku Ohři. Značka vás vede za mostem vlevo přímo k nádraží. Zde se u rozcestníku vydáte po červené značce směr Pernštejn.

Musíte skrz nádraží ke kolejím, kde vás v levém rohu značku krátkým sjezdíkem dostane na polňačku vedoucí souběžně s tratí. Dáte si esíčko doprava pod viadukt, ihned za ním vlevo zpět podél tratě, ovše, tentokrát z pravé strany. Po 300m stezka vystoupá do vesničky Korunní, kde zahnete po silnici vlevo. Rovinka s klesáním vás rychle přiblíží do Kamence, v kterém zahnete vlevo úzkou hlinitou pěšinu dolů loukou. Pod stromy je několik lamp pouličního osvětlení a schody se zábradlím indikující civilizaci. Sjíždíte k vlakové zastávce. Nikde žádný podchod nevidím, takže přes trať zkrátka musíte rychle přeběhnout s kolem na rameni a doufat, že vás nic nezajede. Po lávce pro pěší přejíždíte zpět na levý břeh Ohře, na kterém již zůstane až dokonce trasy. Jste v Boči, kde vyjedete na silnici a zahnete po ní vpravo do kopce. Hlídejte si bedlivě levou stranu silnice. Cca po 500m uvidíte vlevo na stromě červenou značku. Ve stejném bodě musíte uhnout vpravo na vyšší travou zarostlou pěšinu vedoucí šikmo vzhůru do stráně. Stoupání lesem je prakticky posledním v dnešním dni. Je zde hodně napadaného listí, takže převod 1-2 není od věci. Vystoupáte až k okraji lesa, kde na polňačce zahnete vlevo a padáte až k asfaltce. Zahnete po ní vpravo; silnička vás provede Smilovem ke státovce s rušným provozem. Zde opustíte červenou značku, která vede do Pernštejna případně až na zříceninu. trošku si trasu zkrátíte po svém. Minete restauraci Formule 1, odbočku na Pernštejn a vjedete na most. Těsně za ním je ve svodidlech mezera, k níž ústí chodník. Zahnete vpravo na chodník jenž plynule přejde v silnici. Na křižovatce odbočíte vpravo, padáte do vesničky Lužný. Sjedete k další křižovatce u které vidíte rozcestník značek. Nebudete dbát žádné z nich. Jedeme rovně k řece a těsně před mostem uhněte doleva na silnici po levém břehu Ohře. Když asfaltka skončí, pokračujete po polní cestě, posléze úzkou pěšinou stále těsně nad řekou. Jakmile se dostanete na posekaný pozemek, musíte šikmo vlevo vzhůru pěšinou se zábradlím. Rovně to dál nepůjde, do cesty se vám postaví kolmá skála. Asi 30m tak musíte vytlačit. Nahoře se dáte širokou cestou vpravo dolů k domkům. Cesta obchází pole a vytváří tak velkou levou zatáčku. Na křižovatce uhnete vpravo na hlinitou vyprahlou cestu, která vás opět přivede k řece. Po několika stovkách metrů se k vám z levé strany přidává červená značka. Na začátku Klášterce vás vítá kaštanová alej. Značka uhýbá vpravo namost, vy jí však ignorujete a pokračujete po levém břehu. Těsně za mostem sjedete k vysoké zdi. Malou brankou vjíždíte do zámecké zahrady a držíte se vpravo u rybníku. Zámek ční na ostrohu nad vodou asi tak 8-10 výškových metrů nad vámi. K jeho úpatí šplháte šotolinkou šikmo vlevo. Na křižovatce opět vlevo, vzápětí vpravo. Ocitáte se na hlavním nádvoří, kterému dominuje kašna s vodou a několik pomalu si vykračujících pávů. Šikmo vpravo od dosavadního směru jízdy vidíte hlavní bránu, díky níž vyjíždíte nasilnici s parkovištěm před zámkem. taktéž se zde nachází rozcestník turistických značek, odkud jste ráno zahajovali svojí dnešní bikovou pouť. Vzhledem k panujícím verům už nám tak chybí jediné - rychlý přejezd kamkoliv, kde se můžete osvěžit, natáhnout, doplnit energii a celý zbytek dnešního dne již věnovat příjemné relaxaci... :o)