Barva grafu odpovídá barvám turistických značek v reálu. Černou barvou je značen průjezd od ZOO k Výstavišti.

Start: Roudnice nad Labem
Cíl: Praha 7 - Výstaviště
Délka: 57 km
Převýšení: 540 m

Mapy:

edice KČT č.9 Podřipsko 1:50 000

edice KČT č.36 okolí Prahy - západ 1:50 000

Objekty:

vrch Říp - památný to symbol českého národa - místo, kde praotec Čech rozhodil rukama a pronesl onen posvátný výrok, jenž si každý pamatuje ze školních lavic... :o)

zámek Nelahozeves - vybudován v letech 1553-93 v renesančním slohu, upoutá zejména Sgrafitovou vnější výzdobou

Občerstvení:

několik restaurací a prodejen potravin okolo náměstí v Roudnici nad Labem, kde jedinci nemající zásoby, dokoupí vše potřebné před celodenní vyjížďkou

restaurace na vrcholu Řípu, vyznačující se velmi pomalou obsluhou, takže se vyplatí dohodnout s prodavačem suvenýrů a brát od něj vychlazené lahváče, nežli čekat půl hodiny na točené...

občerstvení u přívozu v Klecánkách, kde můžete i posedět na lavicích a stoličkách z bříz, vyvrácených při velké povodni v srpnu 2002

Shrnutí:
Nejnáročnější energetický výdaj představuje samotný výjezd, spíše výstup na Říp. Strmost výstupu je opravdu extrémní, takže na vrchol se v sedle kola dostanou jen fyzicky velmi zdatní jedinci. Ostatní holt čeká cca půlkilometrové tlačení s převýšením okolo 120 výškových metrů. Následnou první třetinu sestupu absolvují na kole pouze kamzíci nebo výbornou technikou vybavení bikeři. Čeká na vás totiž pár schodů v podobě velkých kamenů. Zbytek cesty už je jedno velké "lážo plážo pohoda jazz". 30% tvoří široké lesní a polní cesty, 20% afalt nebo šotolina, zbytek jsou úzké pěšinky lesem či po břehu nad hladinou Vltavy. Takže cestu by měl zvládnout cyklista s průměrnou fyzickou kondicí i technikou jízdy.

Trasa zjednodušeně: Začínáme od nádraží přes náměstí, kde v levém horním rohu najdeme červenou značku. Po ní jedeme až na Říp, naše první zastávka. Odtud nás povede červená až do Prahy, přes Kralupy, kde přejedeme po mostě na levý břeh Vltavy a zbytek absolvujeme těsně nad její hladinou většinou ve stylu libového singletracku. V Libčicích opustíme značku, držíme se stále u okraje vody až do Řeže. Po jejím průjezdu se k nám v Husinci červená opět vrátí. Značka skončí u pražské ZOO, kde pokračujeme přes lávku do Královské obory, lidově zvané Stromovka, abychom trasu zakončili u Výstaviště, odkud se již každý rozprchne kam potřebuje :o)

Přesný popis trasy:
17.5.03´ My jsme jako vhodný způsob dopravy do Roudnice nad Labem zvolili železnici. Vlak vyjíždí z Masarykova nádraží. Buď můžete jet "courákem", kde můžete mít kola u sebe s dobou jízdy 90min, nebo zvolit rychlík, jenž je v Roudnici za 50min. V tom případě musíte ovšem biky svěřit do opatrování železničářů v nákladním vagónu, což bych já osobně už nikdy neudělal. Po zkušenosti kdy s drahým kolem zacházejí stejně jako s 30 let starou Ukrajinou, opravdu, ale opravdu NE - NIKDY VÍCE...!!!

Formujeme se po výstupu z vlaku a procházíme podchodem na ulici. Až zde osedláváme své dvoukolé oře, abychom dnešní pouť zahájili nenáročným stoupáním po hlavní silnici na roudnické náměstí. Můžeme zde doplnit potraviny, popřípadě tekutiny nezbytné na celodenní výlet. Pokud vše potřebné máme, jedeme k levému hornímu rohu náměstí, kde nalézáme červenou značku. POZOR, jsme v jednosměrce, takže lepší bude vzít to hezky pomalu po chodníku až ke křižovatce. Proplétáme se městečkem zhruba v jihovýchodním směru. Překonáváme železniční trať, za níž na nás čeká menší stoupáníčko. Tyto úvodní kilometry k památnému vrchu Říp absolvujeme z větší části po asfaltce. Na hlavní silnici se značka ztrácí, odbočujeme vlevo. V Krabčicích značka uhýbá vpravo, na konci vesnice vlevo do aleje, která začíná nenápadně stoupat. Na úpatí hory míjíme záchytné parkoviště pro motorizované turisty. Zde již férově řadíme "kašpárka - důchodce". Cesta nabývá takové strmosti, že opravdu není jednoduché udržet se v sedle. Naštěstí cca ve 2/3 kopce jakýsi dobrý člověk vyrobil odpočívadlo s rozhledem do dáli. Nabíráme vzduch do plic, které táhneme kdesi za sebou a fyzické vypětí kamuflujeme fotografováním či obzíráním okolní krajiny směr Mělník. Následuje zbylá třetina kopce, na jejímž konci nás vítá restaurace s terasou. My však hrdě pokračujeme vpravo až k památné rotundě sv.Jiří s věží. Pokud máte sebou kompas, vězte, že jeho použití na této čedičové kupě je značně nepřesné. Základní horninou z níž celý kopec sestává, je totiž sodalitický nefelinit s příměsí olivínu, který způsobuje vychylování střelky kompasu. Budete se tak muset spolehnout na Slunce či jiné způsoby určení světových stran. Na úbočí se nachází několik vyhlídek širokého dalekého okolí, k nimž je lepší dopravit se pěšky bez kola.

Po odpočinku z výstupu, doplnění tekutin a otiskem výstupového razítka do mapy, pokračujeme v naší cyklovýpravě sjezdem po červené značce (souběžně se žlutou) směrem Kralupy nad Vltavou. Prvních 100m je OK, dostáváte se k tzv. Pražské vyhlídce. Z ní stezka pokračuje šikmo vpravo dolů úbočím hory. Nyní vás čeká cca 40m úsek s velkými kameny. Sjezdaři či trialisté si ho užijí, ostatní musí ze sedel. Za levou šikanou můžete opět nasednout, takže hurá dolů. Na lesní pěšině rychle ztrácíte výškové metry těžce nabyté předchozím výstupem. Na rovince pokračuje žlutá rovně, POZOR vy odbočujete vlevo stále po červené. Asi 100m rovně, prudce vpravo, vyletíte z lesa, pokračujete sjezdem po travnaté pěšině s několika zatáčkami. Prolétneme sadem, pod koly se objeví asfaltka, která vás provede Čtiněvsí. Sjezdík doprava po hlavní silnici, u kostelíka odbočka ostře vlevo do luk a polí. Cesta se mírně pohupuje, tu nahoru tu dolů. Projíždíte lesem, který skýtá příjemný chladivý stín oproti té výhni v otevřené krajině. Z ničeho nic se vylupujete u státní silnice, kterou kolmo přetínáte. POZOR na auta. Stezka několikrát ostře zahne, takže mějte stále oči otevřené, ať se nemusíte zbytečně vracet. A je tu další silnice, na které značka uhýbá vlevo, tudíž na ní párset metrů strávíte. Následuje odbočka vpravo do lesa na málo zřetelnou pěšinku ve vyšší trávě. Zhoupnete se, po cca 600m značka ostře odbočí vlevo dolů do tunelu v křovinách. V prudší pravé zatáčce na vás zřejmě bude čekat blátíčko - většinou zde bývá mokro i parném létě. Pokud to nečekáte, zaslidujete si ze stezky dolů do lesa :o)) V okamžiku kdy uvidíte první domy Jeviněvsi, vezměte hezky rychle za brzdové páky. Značka totiž odbočí prudce vpravo a z vesnice vás vyvede opět asfaltka. Strávíte na ní pouze 500m, abyste uhnuli vlevo do polí. Užijete si přes 2km stálého mírného klesání po mezi. Červená vás navede rovně do křovin, aby ihned po 15-20m odbočila ostře vlevo do Mlčechvostů. Klesnete k hlavní silnici, na které se dáte doprava a přetrpíte mírné stoupání s auty kolem vás. Na vrcholku aktivujte svá zraková čidla, abyste nepřejeli odbočku červené vlevo do vesničky Vepřek. Po klesání podjíždíte dálnici D8 s následným stoupáním Novými Ouholicemi, ve kterých opět přetínáte relativně rušnou státní silnici. Strmou kamenitou stezkou se dostáváte na hřeben, kde vlevo pokračujete nad okrajem lesa loukou. Po překročení horizontu se vám vpravo otevře pohled na jakési nádrže "čehosi"...? Následuje pískovcový lom. Smažíte to lehce z kopce po pěšině sypané pískem, POZOR na špatně viditelnou závoru napříč přes cestu. Šikana skrz betonové zábrany vám dostane k silnici, po které jedete vpravo do kopce. Ovšem pouhých cca 150m, po kterých odbočíte po červené značce vlevo na nenápadnou pěšinku pod stromy. Vůně spáleného oleje, benzínu a hluk tůrujících motorů vás informuje o těsné blízkosti motokrosové tratě. Vidíte z ní jen jezdce s mašinami vysoko v oblacích. Abyste viděli více, musíte opustit značku a pokračovat asi 50m kolmo vpravo na směr dosavadní jízdy. Po absorbování zážitků se vrátíte na značku, která se nyní jako had vine lesem. Půlkilometrový sjezdík vlevo dolů je opravdu luxusní, takže váš adrenalin nemá šanci klesnout na standartní úroveň, ale stále se hezky udržuje na vyšší hladině :o)) V polovině DH-čka na vás číhají dva schody v podobě větších - půlmetrových kamenů. Raději to tedy nepalte moc rychle, abyste včas stihli reagovat...!! Průjezd křovím, padáček a jste dole. Asfaltka vpravo vás vede Nelahozevsí. Z přímého směru uhýbáte vlevo pod most, za ním ostře doprava. Ocitáte se na pravém břehu Vltavy, po kterém vás hravá pěšina vede až do Kralup nad Vltavou. Stoupáte vpravo k sídlišti, abyste zde řeku překonali po lávce pro pěší - cyklisty. Na jejím konci ostře doprava, přetnete kolmo hlavní silnici a pokračujete rovně.

Nyní jste na levém břehu Vltavy, po kterém již dokončíte celý zbytek cesty až do Prahy. Asi 3km teď absolvujete po menší cyklistické dálnici :o)) Povrchem je totiž zbrusu nový asfalt, auto široko daleko žádné, takže hyjééé. Po opuštění asfaltky se povrch změní na hlinitou stezku šířky 40cm vedoucí v trávě a křovinách těsně nad hladinou řeky. Zpestřením je občasný přejezd po skále, nebo kamenitý singletrack. U přívozu do Libčic nad Vltavou ukazuje červená značka vlevo do stráně. My ji v tuto chvíli opustíme a pokračujeme stále uzoučkou pěšinkou kolem vody až do Řeže. Posledních 300m nás v ovládání kola prověří jemný říční písek, do něhož se kola beznadějně boří. Jakmile zastavíte je těžké se rozjet. Výhodou jsou co nejširší pláště, pomalý převod, vysoká frekvence pedálů a jistota v řízení. Těsně před lávkou musíte šikmo vlevo vzhůru. Dostáváte se na afaltku, po níž projedete celou Řeží. V Husinci v levé mírně stoupající zatáčce opět narazíte na červenou značku. Uhnete po ní vpravo k řece, kde míjíte několik zdymadel a přívoz v Klecánkách. Asfaltku po několika kilometrech vystřídá náplavka z velkých kamenů. Ideální "nedrncací" stopa se nachází při levém okraji této šutrové magistrály.

Nu a zde to již jde opravdu rychle. Míjíte rozcestí do Draháňské rokle, stoupání do Bohnic, abyste se ocitli na šotolince ústící u pražské ZOO. Zde definitivně opustíte červenou značku a pokračujete po asfaltce podél vody stále vpřed. Zahýbáte vlevo na lávku. Přejíždíte ji se zvýšenou pozorností vzhledem ke zde panujícímu hustému provozu. Minete bývalé kurty, nyní pouze přeoranou zem, další most přes jedno z říčních ramen a šup do Královské obory - Stromovky. Podjedete viadukt, po cyklistické stezce odbočíte vlevo. Dáváte pozor na chodce, malé děti, bruslaře, psy a další havěť :o)) Míjíte pouť, planetárium, mírné stoupáníčko vás vyhazuje u Výstaviště (pamětníci znají jako Park kultury a oddechu Julia Fučíka...) na obratišti tramvají. Jste na konci dnešního výletu. Snad se vám trasa líbila, na viděnou u dalších akcí!!!