Je 19.6. a jedu na svůj první cyklistický zájezd do zahraničí s prof. Petržílkou, mým bývalým třídním z průmyslovky. Odjíždíme od školy ve 22:30. Druhým vedoucím je prof. Sláma. Další tělocvikář a též nadšený cyklista. Směřujeme do Tyrolských Alp v jihozápadním cípu Rakouska.

20.6. Ráno se ubytováváme v kempu u městečka KALTENBACH v Zillertalském údolí. Postavíme stany a po svačině jedeme busem přes Mayrhofen až na konec údolí Tuxer Tal, kde tato vysokohorská silnice, plná serpentin, končí v městečku Hintertux v 1500mnm pod ledovcem stejného jména. Vyjíždíme nahoru lanovkou na Sommerbergalm 2100 mnm. Ledovce máme téměř na dosah ruky. Po krátkém pokochání rozhledem, scházíme zpět do městečka pod námi, kam nám to trvá zhruba jeden a půl hodiny klidné chůze. Je zde nádherná alpská příroda, jen lehce dotčená rukou člověka. Vyndaváme kola, lehce obědváme a připravujeme se na nepřetržitý sjezd dolů do údolí. Zničehonic se zatahuje obloha těžkými černými mraky a spouští se silný déšť. Prof.Petržílka rozhoduje zpět naložit kola, protože sjíždět nyní v tolika lidech je jistý risk a on má zodpovědnost za svojí třídu. Já, jakožto nezávislý člen zájezdu, mám právo vlastní volby. Využívám ho, oblékám větrovku, nasazuji chrániče kolen a holení a bez ohledu na déšť vyrážím. Je 15:30. Nepřekračuji rychlost 60km/h, protože jsou zde prudké serpentiny a pěkně to za deště klouže. Sjezd je dlouhý 18km a slabá větrovka nedokáže zabránit promočení a prochladnutí. Projíždím celkem třemi tunely. Po zhruba 30min. klesání projíždím Mayrhofenem a zde na rovině se již zahřívám rychlou jízdou. Po hodinovém bloudění nacházím kemp. Jsem promočen až na kůži a je mi zima, ovšem zážitek ze sjezdu je nadevše. Jdu do sprch právě když přijíždí autobus s ostatními. Celkem jsem najel kolem 40km. Maximálka byla díky dešti a tím pádem kluzské silnici jen 62km/h. Klesal jsem až na 565mnm, čili asi 935 výškových metrů.

21.6.Ráno bouráme stany a nakládáme vše do autobusu, jenž nás postrčí o pár kilometrů dále za městečko Zell am Ziller 580mnm, kde převážná část vysedá a bude se prát se stoupáním nahoru na Gerlos v 1507mnm. Seznamuji se s Radkou, přítelkyní mého bývalého třídního. V kopci nám "umírá" polovina žáků a nahoru je musíme tlačit. Konečně trocha tréninku. Přejíždíme kolem přehrady, kde je 20 min odpočinek po příjezdu posledního. Nyní krátká rovinka a již padáme ke Krimmelským vodopádům, kde se scházíme s autobusem. Pouze však bereme svačinu a jdeme na prohlídku vodopádů. Zahajovali jsme tedy 28km dlouhým stoupáním, následoval 11km sjezd a teď se řítíme po rovné silnici do městečka Mittersile podél řeky Salzach. Až zde nakládáme kola a přemisťujeme se do Kaprunu, kde je náš další nocleh. Najeli jsme 66km a byl to opravdu pěkný výlet.Zvedla se trochu maximálka na 66km/h. Celou noc velmi silně prší.

22.6.Počasí ráno nevypadá lépe a tak z dnešní vyjížďky není nic. Pár slov tedy alespoň k místu, kde se nyní nacházíme. Lyžařské centrum pod ledovcem Kaprun vévodí Evropskému sportovnímu regionu, rozkládajícímu se uprostřed národního parku Vysoké Taury. Na druhé straně ledovce najdeme městečko Zell Am See, ležící na břehu ledovcového jezera Zeller See. Na vrchol Schmittenhöhe 1968mnm dojedete kabinkovou lanovkou. Nejkrásnější ale i nejobtížnější sjezdovou lyžařskou trasou je Trass, vedoucí z vrcholu Breteckalm do Zell Am See v délce 6km. Ledovcový areál Kaprun pod vrcholem Kitzsteinhornu 3209 mnm je velmi vhodný pro sjezdové lyžování. Je zde 12 tratí o celkové délce 18km a upravený běžecký tréninkový 3km okruh ve výšce 3000mnm. A já jdu nyní alespoň do venkovního vyhřívaného bazénu a poté scházím do suterenu, kde je umístěna výborná sauna a též suchá mentolová pára.Relaxuji v těchto místnostech a užívám komfortu kempu. Všude je vstup na kartu, kterou obdržíme po zaplacení 30ATS. Večer nakládáme a odjíždíme domů. V Praze jsme 23.6. v 5:30