Graf je bohužel neúplný. Nevidíte zde přesný profil sjezdové tratě. Ta totiž není zakreslena v klasické turistické mapě a její plánek se mi sehnat nepodařilo. Snad příště. Její délka je 4,3 km a klesání 670 m.

Start: kemp Champsec
Cíl: kemp Champsec
Délka: 44 km
Převýšení: 1607 m
Doba: 6 hodin včetně přestávek

Mapy:
Val de Bagnes Verbier, Arolla - Verbier 1:25 000
283T Arolla Val de Bagnes - Val d'Hérens 1:50 000
Verbier - Val de Bagnes Mountain-Bike club dokreslená fotografie
Lanovky:
Z Le Chable 860mnm přes Verbier-Mondzeu na Les Ruinettes 2193mnm, vezmou vás s bikem, takže zmíněnou DH trať můžete klidně absolvovat několikrát za sebou a skutečně se vyřádit do sytosti.
Občerstvení:
potraviny Le Chable
při stoupání po asfaltce, těsně před Médieres je na levé straně autobusová zastávka, pod ní ve stráni je vodovodní hydrant pro doplnění vody
ve Verbieru několik restaurací a kaváren, pítko na náměstí před info centrem
restaurace u lanovky Les Ruinettes

Shrnutí:
Dnešní vyjížďka byla vyloženě zaměřena na prozkoumání sjezdové tratě, kterou jsme včera zahlédli z vrstevnicové magistrály. Trať je uzavřená, takže se nemusíte obávat střetu s člověkem či zvířetem. V místech, kde kříží cestu pro automobily či turistickou pěšinu, jsou umístěny výstražné tabule, upozorňující na DH trať a všichni ostatní musí dát této trati přednost. Je zde omezena rychlost jízdy aut a v jednom křížení jsme skutečně zaznamenali, že řidič automobilu zastavil, nechal nás bezpečně projet, a teprve poté pokračoval v jízdě. Pro nás čecháčky, zvyklé na to, že přechod silnice u nás vyžaduje jistou dávku sebevražednosti s níž se vrháme před automobily, které jinak nezastaví ani náhodou, věc skutečně neobyčejná. Takže si zkrátka celou trať můžete vychutnat naplno. Jen doporučuji nejprve prohlížecí jízdu, při které zjistíte četné záludnosti a úskalí tohoto výborného downhillu, ať nedopadnete jako já! Pak se již můžete odvázat...


Přesný popis trasy:
17.8.Dnes vyjíždíme z kempu již kolem 10h, abychom nestoupali v tom největším vedru, ale nejspíše nás to stejně nemine. Začínáme shodně jako včera. Nejprve tedy do Le Chable, přejíždíme můstek a po silnici se dostáváme do Villette. Zde najíždíme na žlutě značenou turistickou pěšinu s pěkným šotolinovým povrchem, jež má ovšem strmější stoupání nežli asfaltka, jelikož vede příměji s menším počtem serpentin. Vzhledem k této strmosti je jízda fyzicky daleko náročnější. Protože Jiný pohled na vrstevnicovou magistrálu a dole ležící Verbier. předpokládaná časová úspora, není až tak značná, v Médieres se opět vracíme pokorně na asfaltku, jenž nás vede až do Verbieru k info centru. Z ničeho nic se prudce zatahuje obloha černými bouřkovými mraky a vypadá to na pěknou činu. Schovali jsme se kousek od lanovky a vlastně díky tomu, zde potkávám kamaráda Michala s partou, kterého jsem asi již rok neviděl. Déšť naštěstí trvá jen krátce, kolem 20min, přestává a ihned vylézá pálící slunko, okamžitě začínající vysušovat veškeré mokro a kaluže. Rozloučíme se a pokračujeme dále hlavní silnicí.

Kopírujeme úvodní část maratonu GRC. Cesta je značena jeho charakteristickým logem. Zatím se pohybujeme po stejné silnici jako včera. Křižovatku v 1677mnm míjíme bez povšimnutí a pokračujeme ve stoupání. Asi po 200m se nám nabízí pohled na golfové hřiště vpravo pod námi. Na křižovatce v 1756mnm značka GRC uhýbá vlevo a my za ní. Po dalších 2km jízdy přechází asfaltka v hlinitoštěrkovou cestu. V 1930mnm uhýbáme směrem vpravo nad Les Planards. Po několika desítkách metrů v 1950mnm je další rozcestník, na němž se dáváme šikmo vlevo vzhůru. A tato pěšina nás již vede přímo ke kříži la Croix de Coeur na 2174mnm. Ocitáme se na včerejší vrstevnicové Foto z vrstevnicové magistrály. Pod námi Verbier, naproti serpentiny stoupání magistrále, uhýbáme vpravo a stejnou cestou jako včera, skrz jeden tunel, jedeme k přestupní stanici lanovky Les Ruinettes 2193mnm. Cestou fotíme nádherné panoráma ledovců na druhé straně údolí. Z okraje malé planinky u stanice vidíme pár desítek metrů pod sebou vyznačený začátek sjezdové tratě. Jezdí se zde švýcarský sjezdový pohár a jedná se tedy o skutečnou závodní dráhu se vším co k ní patří. Je vytyčena celoročně a může se na ní pohybovat kdokoliv si troufne. Žádná omezení ani zákazy nevidíme. Nasazuji chrániče a hurá dolů. Přesný popis tratě zde nenaleznete, protože jsem se spíše soustředil na možné překážky nežli na následný referát. Je značena žlutými tyčemi nebo mlékem v celé své délce. Zabloudit tedy nemůžete. Překážky ve zvláště nebezpečných úsecích jsou obaleny, molitanem, plasty a gumou, tak jak je to běžnou praxí na takovýchto tratích. V jednom panoráma ledovců v pozadí extrémně klesajícím úseku s kořeny a hlubokým korytem jsem to dost ocenil...

Stručně tedy: zpočátku pár velice rychlých úseků poměrně širokých, poté těžce kamenitá část extrémního klesání, následují pasáže lesem s kořeny, třemi klopenými zatáčkami, několik skoků, průjezd po úzkém prkně přes asi 5m širokou bažinu, několik křížení s cestou pro auta a chodce, kteří vás již slyší z dálky a tak vzorně stojí a čekají až přejedete, těsně před koncem je asi 10m dlouhé klesání se sklonem kolem 35%. Vletíte na něj asi ve 40km rychlosti a pokud o něm nevíte, hrana svahu vás vystřelí do výšky, následuje zahození kola a pád mezi kameny, který se naštěstí obejde bez zranění díky chráničům a helmě. Pokračuji a v závěru je na louce, nad dolní stanicí lanovky ve Verbieru-Médran, asi tak metrový skok pro parádičky. Absolutly famous. Nic víc Závěrečný skok těsně před cílem DH tratě. teď nedokážu říci. Adrenalin ještě pulsuje tělem. Dáváme ještě pár skoků, pak uklidnění a již pokračujeme směrem přes parkoviště, které je od nás vlevo.

Nacházíme pěšinku lesem a po konzultaci s mapou se po ní vydáváme. Nejprve famózně klesá, je značně hravá se skočkami a kameny. Míjíme rozcestí a pokračujeme, abychom zjistili konec pěšiny na vyhlídce Tsangremau. Výhled je opravdu nádherný, nicméně cesta dál pokračuje leda tak pro kamzíky, nebo člověka s cepínem. Obracíme a vracíme se ke zmíněnému rozcestí. Dáváme se tedy pěšky svahem vzhůru neboť stoupání je tak strmé, že jet na kole je vyloučené. Musíme na délce 0,5km vytlačit asi tak sto výškových metrů, což nám zabere dobrých 15min. Ovšem poté již padáme krásným singletrackem. Střídá se jehličí s kameny, klopené zatáčky, výborný přírodní sjezdík. Padáme přes Le Mayentset 1394 mnm, Le Chatelard 1174mnm. Najíždíme na asfaltku, která klesá až do Le Martinet. Zde přejíždíme po mostě potok a již po levém břehu stoupáme po asfaltce do našeho kempu, kterého dosahujeme asi po 10min jízdy.

Večeříme, balíme a ještě večer se přesunujeme do kempu v Evoléne-Val d'Hérens 1380mnm.