Mapy:

Val de Bagnes Verbier, Arolla - Verbier 1:25 000 - nejlepší

283T Arolla Val de Bagnes - Val d'Hérens 1:50 000

Verbier - Val de Bagnes Mountain-Bike club dokreslená fotografie

Lanovky:

z Le Chable 860mnm přes Verbier-Mondzeu, Les Ruinettes na Les Attelas 2733mnm

z Verbieru 1590mnm na Savoleyres 2354 mnm

z La Chaux 2260mnm na Mont Fort 3308mnm
Do všech zmíněných lanovek vás vezmou i s vaším bikem. Páni sjezdaři a pohodáři se tedy nemusí šplhat nahoru vlastním pohonem, ale mohou si vyjet lanovkou a veškerou energii pak využít ve skvělých několikakilometrových sjezdech.

Občerstvení:

potraviny Le Chable

při stoupání po asfaltce, těsně před Médieres je na levé straně autobusová zastávka, pod ní ve stráni je vodovodní hydrant pro doplnění vody

ve Verbieru několik restaurací a kaváren, pítko na náměstí před info centrem

restaurace po pravé straně v Le Sonalon

napajedlo s vodou asi 400m za křižovatkou v 1890 mnm

restaurace u lanovky Les Ruinettes

napajedlo s vodou u La Chaux

horská chata Les Gentianes - teplé jídlo, pití

napajedlo s vodou u Les Shlerondes

restaurace v Sarreyeru

Objekty:
výškový bod la Croix de Coeur 2174mnm - průsmyk s nádherným rozhledem na okolní hory
ledovec Mont Fort 3328mnm - nejvyšší místní vrchol

Shrnutí:Vzhledem ke značnému převýšení nutné dobré fyzické předpoklady. Sjezdy po pěšinách mají extrémní klesání a povrch těchto pěšin je velmi rozbitý a členitý. Vyžaduje tedy dobrou techniku jízdy. S použitím lanovek pro výstup a širokých cest, určených pro automobilové zásobování horských chat; pro sjezd se dá naplánovat i vcelku nenáročná varianta pro každého jedince a nemusí to být zrovna sjezdový maniak, ale třeba jen člověk, který se rád pohybuje v krásné horské krajině a kolo mu slouží spíše jako prostředek dopravní nežli sportovní, se dá zvolit i vyloženě odpočinková varianta trasy, při které budete vychutnávat okolní prostředí nežli podávat vrcholové sportovní výkony.
Značení cest je jiného charakteru nežli v naší domovině. Barevné značení jak je známe od nás, je zde nahrazeno časovými údaji na křižovatkách cest. Např: Pierre Avoi 20 min. Tedy směr pohybu a přibližná doba dosažení středně rychlou chůzí. Korekce momentální pozice s mapou, se tak děje na základě odhadování přibližné nadmořské výšky a délky pohybu jak jsme se tomu naučili již v Rakousku.

Dopřáváme si dlouhý odpočinek po včerejší cestě autem, a tak vyjíždíme až po 11h ranní. Z kempu jedeme asfaltkou, kterou jsme včera přijeli, k městečku Le Chable 827mnm. Zde přejíždíme můstek přes potok po naší pravé straně a zastavujeme se v místním informačním turistickém centru, kde pořizujeme pár okolních map. Po jejich nastudování zahajujeme stoupáním po silnici z Villette 840 mnm, přes Médieres 1275 mnn, do Verbieru. Zde na náměstí (1490mnm) je další info pro turisty. Stoupání jsme pohodovou jízdou zdolali asi za 35min. Centrum má polední přestávku, i my tedy odpočíváme, dopřáváme si svačinu a lehce se rozhlížíme po městečku. Obchod Specialized, internetová kavárna, sport centrum s bazénem, tenisovými kurty, solárkem, atd. Zdejší horské středisko zkrátka nabízí všechno možné vyžití, jak pro léto, tak pro zimu. Vidíme několik lanovek a nyní opuštěných sjezdovek, jež jsou v zimě jistě lyžařským rájem. Pokračujeme stále hlavní silnicí, jež prochází celým městem a přibližuje nás k okolním hřebenům. Míjíme spodní stanici kabinové lanovky 1590 mnm na Savoleyres 2243mnm. Po několika stech metrech v 1677mnm uhýbáme vlevo na cestu s hlinitým povrchem. Držíme směr na Pierre Avoi. Jedeme přes Le Sonalon, hlína se změnila ve vyšlapanou pěšinu v horském úbočí prokládanou mnoha kameny, jež místy značně zvyšují obtížnost jízdy. Ale co-konečně terén. Na křižovatce v 1910mnm se dáváme vpravo a teprve teď začíná skutečný drsný úsek, místy vyloženě trialového charakteru. Stoupání může mít kolem 20% po rozbité kamenité pěšině. Dostáváme se k dalšímu rozcestí na 2160mnm a zde...

Úplná pohoda! Dostali jsme se totiž na cca 3m širokou magistrálu s hlinitoštěrkovým povrchem vedoucí téměř po vrstevnici hřebenu jen s minimálním stoupáním. Vydáváme se po ní vpravo. Po levé straně máme úbočí hor a vpravo tedy otevřený pohled široko daleko. Jednak vidíme několik set metrů pod námi Verbier, jednak špičky ledovců na druhé straně údolí přímo proti nám. Cesta kopíruje svah hory a na dvou místech, kde je kolmý útes a není to možné, vede tunely v délce několika desítkách metrů. Dostáváme se k výškovému bodu u kříže la Croix de Coeur 2174mnm. Hřeben se zde dostává na naši úroveň a stojíme tak vlastně v průsmyku, jenž nám odkrývá pohled na druhou stranu hřebenu. Vede zde i pěšina spojující obě údolí. My se však vracíme na magistrálu, plošina průsmyku byla asi o 50m od ní vzdálená, a pokračujeme k horní stanici lanovky jež sem vede z Verbieru. Jsme tedy u Les Ruinettes 2193mnm. Stavíme na krátký odpočinek, dáváme sváču a poté pokračujeme stále po vrstevnici k další stanici lanovky u La Chaux 2260mnm.

Odtud se již dá dostat kabinkovou lanovkou na ledovec Mont Fort pod vrcholem stejného jména. Z tohoto ledovce startuje každý červenec pověstný sjezdový závod Bike Attack, který však vede po druhé straně hor do údolí Val de Nendaz. My nyní máme za sebou 35km. Dámská část naší malé party je již znavena, a tak s kamarádem pokračujeme k vrcholu samotni. Janina zde čeká na náš návrat. Stoupáme nyní již štěrkovou cestou prudkými serpentinami pod vrchol Les Gentianes 2950mnm, kde je horní stanice zmíněné lanovky. Celkem značná únava se již projevuje i na mně, a tak v 2620mnm kapituluji. Lesan pokračuje již zcela osamocen k nejvyššímu bodu trasy, kterým je stanice lanovky des Genttianes v 2894mnm. Já se mezitím ukrývám do prohlubně mezi větší kameny, kde tolik nefouká a je zde příjemněji než na nekryté cestě. Pořizuji foto a oblékám na sebe vše co mám v camelbacku. Počínaje dresem a větrovkou, až po chrániče, jež sebou tahám v předtuše kvalitního sjezdu. Po úraze a následcích-vyhazovací rameno, již dbám na maximální bezpečnost. Nezbytností je integrálka s chrániči loktů, kolen a holení. Čekám na Petra a potom již hurá dolů. Kašleme na serpentiny a střiháme to kde se dá. V jednom okamžiku se na tachometru objeví i šedesátka. Po první euforii z rychlého sjezdu mi dochází, že v těchto šutrech by to nemuselo dopadnout dobře a trochu zvolňuji. Přizabít se....klidně když to bude stát za to, ale až poslední den a ne na začátku. Musíme si přece užít závod.

Dojíždíme k Janině, která se mezitím prospala a pouštíme se z kopce dolů. Přes Les Clerondes, kde se rozdělujeme. Asi to z hlediska bezpečnosti není to pravé ořechové, jenže Janina je unavená a necítí se na extrémně příkrý sjezd po sypajících se kamenech nebo klouzající trávě. Nedivím se tomu. Naopak, klobouk dolů, až sem se drží fakt dobře. Petr jede s ní a já tak pokračuji ve výborném sjezdu dál. Odtud vede super singletrack do údolí.Chvílemi pár skoček, zařvu si radostí, adrenalin už je to jediné co se teď v mých žilách nachází, a padám směrem na Bisse du Lévron, přes Les Shlerondes 1977mnm, Les Creux, do Sarreyer 1280mnm. Upřímně řečeno, jsem po nějakých značeních moc nekoukal a jel zkrátka tam, kde se mi to dolů líbilo nejvíce. I když zrovna moc cest na výběr nebylo. Vlastně jedna cesta vedoucí serpentinami tak, aby po ní vyjelo auto. A křižovala ji pěšina po které jsem se pohyboval já. Takže jednoduchá volba. Asi na třech místech byly schody, protože sráz to byl opravdu velký, odhaduji kolem 25%. Ale vždy se po straně daly skočit z asi tak metr až metr dvacet vysoké zídky. Libovka největší. Ze Sarreyeru se již držím široké cesty se žlutým značením ve tvaru kosočtverce. Vede mi přes Les Morgnes 1073mnm, kde cesta končí a pohybuji se již po asfaltce. Chci dojet do Lourtieru a odtud po zelené zadem do kempu, jenže špatně odbočuji a když si toho všimnu, je již na návrat pozdě. Pokračuji tedy v jízdě dolů. Dojíždím do Champsecu, za mostkem přes potok se dávám vlevo a po asi dvoustech metrech se dotávám do kempu. Petr s Janou přijíždí chvíli po mně. Čekali na mne někde na silnici, ale minuli jsme se a tak přijeli asi o 10min později.